Z knihy Všechno nebo nic, Příběh pokračuje od Evy Urbaníkové
I když se neozvem,
budem vědět,
že jsme tu jeden pro druhého,
ale žít budem s třetím a čtvrtým.
Bez dotyků budem toužit,
ale hladit nebudem
další dlaně v pořadí.
Mlčením budem milovat,
ale já budu naplňovat jinou
a ty budeš doplňovat jiného.
Bez vyslovení "miluji tě"
budem věřit,
že jednou se naše cesty
opět protnou.
S přimhouřenýma očima
si budu představovat rty,
které nikdy neublížily,
a bát se reality světa.
Největší experiment lásky
na světě může tedy začít.
Ucpávám si nos
a skáču šipku.
Do tebe...
Musím říct, že tahle báseň je pravdivá.. takhle to vždycky skončí.