Tak se mi ten pocit štěstí, co jsem měla během tohoto semestru nějak vytratil. :(
To asi proto, že přichází (nebo tu už možná je) krizové období.. Prázdniny. Jako každý rok se jich obávám. Nechci, aby se opakoval minulej rok. Jenže to jsem si aspoň mohla říct.. že s Tomem to nestálo za to. Jenže letos? Se Štěpánem to právě stálo za to...
Rozejdeme se nebo zůstaneme spolu, když jsme tak daleko od sebe? Na to mi asi nikdo neodpoví.. to nevím já, to neví on.
Celkový ten pocit nejistoty a neštěstí dotváří obavy, strach, zmatek zmetek..
Možná je to tím zkouškovým... Letos je to nějaké náročné. Málem jsem neudělala zápočet, naštěstí to pak dopadlo dobře... Teď mi odložili jednu zkoušku.. a poslední zkoušku dělám 10. června, která bude asi hodně těžká...
O prázdninách musím napsat bakalářku, se kterou si nevím rady už teď.. A taky budeme s kolegyní psát a publikovat knížku v práci...
Ano, jediná práce bude asi mojí záchranou.. jestli se rozejdeme..
Práce, psaní bakalářky, práce na mým webu o účetnictví, dovolená s našima..
To je asi můj jediný záchranný člun..
.. snad to bude stačit, abych se neutopila...