Neříkej, že chceš dát, ale dej! Naděje nikdy neuspokojí.

Srpen 2010

Mám ráda..

14. srpna 2010 v 19:51 | Jitinka |  Pod pokličkou
Mám ráda zmrzlinu, mám ráda vřelou koupel, mám ráda, když mi vítr běhá po kůži..
Mám ráda sluníčko a dobrý pití...

Ale ze všeho nejradši mám ráda houpačku... Na houpačce jste si jistí, že se ze sekundy dostanete nahoru, blíž k nebi.. a to je na tom to nejlepší, a taky rozdílné od života, protože v životě si nikdy nejste jisti, jak dlouho budete na dně...


Btw.. přáli jste si něco, když padaly hvězdy? Já ne.. protože nevím, co více žádat, měla jsem jen jedno přání...

Nikdo a nic mi nechybí... ani přítel.
Snad jen ten pocit, že můžete někomu skoro všechno říci...
.. a že můžete někoho obejmout, pohladit, políbit..

A to mi žádná hvězda splnit nemůže.. a jak říkám, měla jsem jen jedno přání....

Sexy boy - Franz Ferdinand (Air cover)

12. srpna 2010 v 17:10 | Jitinka |  Písně
sexy boy... *18*
(ti co znají chatovské značky ví a ti, co ne.. tak mají smůlu.. :P)






I vlastní srdce může někdy lhát..

11. srpna 2010 v 13:46 | Jitinka |  Pod pokličkou
Když jsem byla na dovolené měla jsem dostatek času přemýšlet..  o životě, o lidech..
A také o sobě.... tak nějak jsem zapomněla, jaká jsem byla dřív..

Dřív, než jsem potkala všechny ty kluky.. dřív, když jsem byla ještě dítě a hrála si s panenkami..

A tak jsem otevřela svůj starý zapomenutý deník, který jsem si psala ve dvanácti.... a mohla se podívat na svůj život z ptačí perspektivy, jež jsem úplně zapomněla... Ach, ta paměť.....

Bylo to zvláštní.. jako kdybych to nebyla já, jako kdyby ten deník psaný dětským písmem psala nějaká cizí, mladá, naivní dívka, která měla dokonalé sny a hlavně neměla potuchy, jaký život vlastně je... A víte, co nejvíce jsem si přála?

Aby mi  už bylo dvacet a já chodila na vysokou, byla dospělá a měla dlouhodobého přítele. :)

A teď mi je dvacet a už si nepřeju, aby mi bylo o osm let víc...
Něco se mi splnilo, to ano.. jsem na vysoké, jsem dospělá, ale dlouhodobého přítele nemám a nikdy jsem neměla a moje sny jsou v troskách...

Přesto jsem ráda, že jsem.. sice bez přítele, natož dlouhodobého.. tenhle sen se mi možná nesplní nikdy, ale už mi to tolik nevadí. Je třeba se smířit s tím, co je a co bude... a tím možná víc toužím po přátelství, které jsem ve svých 12-ti měla, ale nevážila jsem si toho.  Nebyla jsem dobrá kamarádka, to teď vím.. ale měla jsem skvělou kamarádku.. :)

Ale jsem ráda, že to přátelství vydrželo až do teď.. i když se už nevídáme každý den ve škole, tak tu pořád je a hlavně vydrželo tenhle rok, kdy jsme se viděly tak moc, moc málo. A proto se moc těším až se za 14 dní zase setkáme, drahá přítelkyně.. :)

No.. a co se týče ostatních přátel.. budu se snažit být tou nejlepší kamarádkou.. a už se těším až se za týden shledáme.. :) A pak každý den ve škole až začne.. den po dni než bude zase zkouškové a my se budeme zase učit na zkoušky a společně se před němi nervovat.... (jak já to miluju :).. )

Jen doufám, že se zase nezamiluju do nějakýho mizery...  

.. i vlastní srdce může někdy lhát..

Massive attack - Paradise Circus

10. srpna 2010 v 17:39 | Jitinka |  Písně
Jsem zase zamilovaná... :P


do této nádherné, úžasné a překrásné písničky..  :)

A už mi ta zamilovanost trvá tři dny, což je u mě trochu podivné, jsem v tomhle pěkná mrcha.. :D Střídám je jak ponožky, nu.. :P

Že by tohle byla opravdová láááska??? :D


It's unfortunate that when we feel a storm,
we can roll ourselves over 'cause we're uncomfortable

Oh well the devil makes us sin

But we like it when we're spinning, in his grin.

Love is like a sin my love
For the ones that feels it the most

Look at her with her eyes like a flame

She will love you like a fly will never love you, again..

Jsem zase zpět.. :)

7. srpna 2010 v 21:39 | Jitinka |  Pod pokličkou
Tak jsem zase zpět, smířená s tím, co všechno mě potkalo...
i s tím, že s Tomem je konec.
i s tím, že s Markem už nikdy nemůžu počítat.

A nadšená pro to, co mě ještě čeká a nemine. :P

Možná už si nikoho nenajdu, možnáže už mi ujel vlak, ale možná, že mě čeká nějaký fajn muž..

Kdoví.. :)

Teď si chci užívat, jen co to půjde.. a hvězdy jsou srpnu nakloněny. :D

Mám se na co těšit a už se moc těším.. :)

Tak si taky užívejte prázdnin a buďte šťastní.. vždyť i to, že se můžu nadechnout je tak strašně prima...

P.S. Nezbláznila jsem se, jen jsem našla důvod zase se mít dobře. :) A ty důvody si nechám pro sebe, protože jsem se rozhodla, že se mi už do karet dívat nebudete.. :P

Tak.. a máte útrum. :D :D

Friedrich Nietzsche - Antikrist

7. srpna 2010 v 19:38 | Jitinka |  Knihy, filmy, recenze..
Tuhle knihu jsem četla, protože jsem kdysi dávno dala slib, že si ji přečtu a napíšu na ni kritiku. A já se snažím svoje sliby dodržovat, i když je to mnohdy těžké .. a samozřejmě se mi to často nepovede.

1.
Číst tuto pro mě "ďábelskou" knihu nebylo snadné. Cosi se ve mě příčilo číst taková slova, slova jež urážejí křesťanství, jež urážejí mě. Ale protože se považuji za tolerantního člověka a ctím názory ostatních, přestože jsou úplně opačné než ty moje, dočetla jsem ji až do konce bez toho, abych Nietzscheho ať už nahlas nebo v duchu nějakým způsobem urážela.

Během čtení jsem měla různé pocity. Zpočátku jsem pociťovala zlost z toho, co lidé musí o křesťanství číst, pokud tuto knihu otevřou. Pak má zlost přecházela do rozhořčenosti, že si s tímhle člověkem, co tu knihu napsal, nemůžu z očí do očí promluvit. Že ho nemůžu více pochopit a zeptat se: Proč?... A ke konci knihy jsem už cítila jen lítost. Lítost nad tímto člověkem, lítost nad tím, co se mu muselo stát, že tak na křesťanství  zanevřel. Jinak si to nedokážu vysvětlit. Muselo se mu něco hrozného stát a on za to obviňoval Boha.
K tomuto názoru jsem došla, to protože znám spoustu ateistů a o křesťanství většinou mluví s lhostejností. Říkají, že je to hloupost, blbost, ale převážně je to nezajímá nebo se jim to zdá směšné, ale nikdy nemluví o křesťanství s takovou zlobou a záští jako Nietzsche. Tolik nenávidět můžeme jen to, co jsme kdysi neskonale milovali...

2.
Jak už jsem se zmínila. Nietzsche v celé knize zatracuje a uráží křesťanství. " Tím jsem u konce a vynáším svůj ortel. Odsuzuji křesťanství, vznáším na křesťanskou církev nejstrašnější všech obžalob, jakou kdy který žalobce vzal do úst..."
Není v ní jediná věta, která by říkala, že je něco na křesťanství dobré. Vše, co s křesťanstvím souvisí je špatné, zlé a nízké. A co se kdy v historii stalo, za to může víra, křesťanství, církev, křesťan, kněz i Bůh. Jen Ježíše Krista možná ale jen malinko bere na milost. Aspoň mi to tak připadalo.

3.
"Co je štěstí? - Cítit, že moc vzrůstá - že překonáváme překážku. Ne spokojenost, ale vůle k moci; ne mír ale válka; ne ctnost, ale zdatnost... "
Nietzsche vidí štěstí za mocí, ale musím se ptát, který "mocný člověk" má to štěstí? Ano, může se stát, že "mocný člověk" je šťastný a může říct, že v životě měl ve všem štěstí, ale je to spíše vyjímka potvzující pravidlo. I "mocný člověk" může onemocnět, být osamělý a štěstí je najednou pryč.
Otázkou taky je, co je vlastně ta "moc"? Snad ovlivňovat spoustu lidí? Co je na tom tak krásného, tak šťastného, tak důležitého?...Co je ta prokletá moc? Co je vůle k moci? Co je tak dobrého na tom získat tu moc, po které spisovatel tolik touží?
A na druhou stranu. Proč bychom měli chtít být mocní? Vždyť šťastný člověk může být jen proto, že žije, že se může nadechnout a k tomu žádnou moc nepotřebuje.

4.
"..V bohu zbožného Nic, svatořečena vůle k Ničemu!"
Víra určitě není vůli k moci, v tom jediném má pravdu, ale s čím nesouhlasím je ta "vůle k Ničemu" To je přeci hloupost.. co takhle "vůle k Bližnímu"? To je podle mého názoru posláním víry, křesťanstvím. 

5.
"..Křesťanství se dalo na stranu všeho slabého, nízkého, nezdařilého.."
Toto je moje "vůle k Bližnímu" - "Miluj svého Bližního jako sám sebe." A na tom musí křesťan pracovat celý svůj život, protože opravdu mít rád sebe se vším všudy i se svýma chybama je velice těžké a až toto dokážeme, musíme tu stejnou lásku, kterou cítíme k sobě, obrátit na své Bližní - na přátele i nepřátele. Je toto opravdu tak nízké, tak slabé, jak se nám autor snaží vnutit? 

6.
"Křesťanské je nenávidět ducha, hrdost, odvahu, svobodu, svobodomyslnost ducha, křesťanské je nenávidět smysly, radosti smyslů, radost vůbec.. "
Tohle je asi ta největší blbost, kterou mohl Nietzsche napsat. Tohle je ta nepromyšlená skulinka, která se objevila v jeho promyšlené obžalobě křesťanství. Tady s radostí zvedám ruku a říkám námitka, protože jako obhájkyně křesťanství třímám ve své slabé, ano upozorňuji podle Nietzscheho slov -slabé křesťanské ruce- důkaz psaný v Bibli, a to přímo na několika místech:
"Proto se radujte, i kdybyste teď museli nakrátko snášet různé zkoušky..."
"Radujte se v Pánu vždycky; opět pravím, radujte se..."
"Radujte se s radujícími a plačte s plačícími.."

Možná, že by Nietzsche  celou Bibli zpochybňoval, a také, že ve své knize zpochybňuje, ale je to důkaz psaný černý na bílým a moc s tím nezmůže, i když bude říkat, že Bible je přeložena tak, aby prostě křesťanství vyhovovala.... přesto všechno si myslím, že Bůh chce, abychom se radovali a ani po ničem jiném netouží, vždyť Bůh nás miluje tak jako nikdo milovat nedokáže, takže musí chtít, abychom byli šťastni. A radost ke štěstí neoddělitelně patří.

A to platí i o svobodě, hrdosti a odvaze. Kdo víc musí být hrdý a odvážný než křesťan? Jak hrdý a odvážný musí křesťan být, aby se ke své "nízkosti", jak autor křesťanství nazývá, přiznal v tomto ateistickém světě?

7.
"... ještě dnes může křesťan cítit potižidovsky, aniž v sobě vidí poslední důsledek židovství.."
Nietzsche se snaží vnutit svým čtenářům, že křesťané jsou zaujati proti židům. Jako "slabý" křesťan se musím ohradit, vždyť kniha knih, kterou křesťané tolik uznávají, je z té větší části židovská a každou neděli, rok co rok, se z té židovské části (Starý zákon) čte úryvek a často z tohoto úryvku kněží ve svém kázání vychází. Opravdu je křesťanství tolik proti Židům? Opravdu je nemáme tolik rádi? Kdyby to tak bylo, rychle by se Bible zmenšila téměř o 1500 stránek (o kolik přesně stran to záleží na vydání Bible, brala jsem to podle té své) a rozhodně by se z této části neděli co neděli nečetlo. Říkám to ze svého pohledu katolíka, nevím jak je to jinde, abych řekla pravdu, nemám v tom přehled.

8.

Křesťanství/církev prý nemá rádo i vědu. Nemyslím si, že to tak je. Vždyť i spousta vědců je křesťanů. A nemyslím si, že by církev neměla ráda pokrok. O to vůbec církvi nejde. Církev nemá ráda to, co je proti jejímu přesvědčení, přikázání, proti Bohu - jako příklad uvedu klonování lidí. Člověk je výtvor Boha a byl, je a bude vždy jedinečný. Né dvakrát, né třikrát. A to je to, co se církvi nelíbí, né proto, že by to byl pokrok, ale proto, aby byla zachována jedinečnost, tak jak si to Bůh přál.
Více k tomu nemám co říci, protože pro mě církev nemá v mé víře až tak významné místo. Uznávám ji, ale ne se vším s ní souhlasím, i když jsem katolička, mám na spoustu věcí odlišný názor např. homosexualita, antikoncepce, umělé oplodnění a další...

9.
"..jakou zrůdnou falešností asi je moderní člověk, že se přesto nestydí zvát se ještě křesťanem!"

"....Není nikomu dáno na vůli, stát se křesťanem: nelze být na křesťanství "obrácen" - je třeba být k tomu dostatečně nemocný..."

Ano, milý Nietzsche i po Tvé dávné smrti, jsou stále tací, kteří se nestydí býti křesťanem.  A možnáže je potřeba k tomu být nemocný... A jsem ráda za to, že jsem "nemocná", že mám ve chvílích těžkosti na koho se obrátit (a nejen v těžkostech) a přitom se necítím být a nejsem slabá, nízká a opovrženíhodná...

Jsem hrdá na to, že jsem křesťanka!