Neříkej, že chceš dát, ale dej! Naděje nikdy neuspokojí.

Červenec 2010

Tam, kde je tma, ač den je bílý, jsem jak bych neměl žádné síly

24. července 2010 v 0:04 | Jitinka |  Pod pokličkou
Môj Pane Bože spásy me
nářkom jsem žalúval Ti za dne.
Teď v noci spienam ruky prázdné,
své ruky spienam k motlitbě...


Nevidím nic... Možná, že to nic je tma, možná je to zmatek. Zmatek v mý vlastní hlavě...

Tohle už nejsem já.. Tohle vážně nejsem já.. Velká část mýho já je definitivně mrtvá a ten zbytek jako by pořád spal.. Funguju už jenom jako stín.. Ne, tohle nejsem já. To je možná ten důvod, proč si říkám: zapomeň na starý dobrý časy, stejně už tě nikdo nehledá.. Bože. Zmatek, zmatek, zmatek.. 

Nevím, co se se mnou děje, ale chci to vědět..

Nebyl to zas tak špatnej rok, to vážně ne.  I když.. nějak extra dobrej taky nebyl.. Kdyby to šlo, udělala bych hodně věcí úplně jinak. Jenže ono by to nejspíš nešlo. Jsem strašně depresivní tvor a to dost možná určuje celej můj život...
Dřív to docela šlo, chvíli jsem se cítila jako totální nic, chvíli jako největší king.. ale teď jsem skoro pořád v mínusu.. A nejhorší je, že nevím proč... Můžu tak akorát hádat. Kvůli bývalýmu příteli? Kvůli bývalýmu kamarádovi, kamarádce? Všichni jsou bývalý.. a mě to nehorázně štve.. Nebo kvůli něčemu úplně jinýmu? ... I to je možný..

Proč? Proč tady sedím, jako němej blázen a s uslzenýma očima zírám do tmy? Proč je mi tak, jak mi je? Proč mám pocit totální beznaděje... do háje, kdo to zavinil???

Ne, tyhle zmatený myšlenky mě už nebudou dlouho mučit, udělám, co musím...



Vím o čem mlčím... V. P.


You won't cry for my absence, I know - You forgot me long ago..
Am I that unimportant...?
Am I so insignificant...?
Isn't something missing?
Isn't someone missing me?

Even though I'm the sacrifice. You won't try for me, not now....

Can you stop, please?

Proklínám - Janek Ledecký

23. července 2010 v 15:55 | Jitinka |  Písně



Remember me (Nezapomeň na mě)

23. července 2010 v 10:33 | Jitinka |  Knihy, filmy, recenze..
Naše otisky zanechávají stopy..
na lidech, které v životě potkáme..
Platí to pro všechny?


Tento příběh je velmi.. poutavý.

Hlavní hrdina (Robert Pattinson) trpí ztrátou svého bratra, který spáchal před několika lety sebevraždu a složitými rodinými vztahy... do jeho života se dostává dívka, které se má nejdříve pomstít, kvůli jejímu otci - policistovi, který ho zmlátí.. ale hned od první chvíle se do dívky zamiluje.. (mají stejný osud - dívky matka byla zavražděna, když jí bylo 11 let).
V příběhu se také prolíná složitý vztah jeho malé nadané sestry s otcem, který ji sice má rád, ale nedokáže jí to dát najevo...

Jak celý příběh skončí? Moc happy end nečekejte, ale.. kdo ví..

Rada pro ty, kdo se necítí zrovna nejlíp.. vůbec se na to nedívejte, je to smutné, depresivní.. z příběhu je cítit zoufalství a beznaděj..

Malá ochutnávka v trailleru..


Není důležité, co v životě děláte.
Ale je důležité, že to děláte..



Royksopp - What else is there?

23. července 2010 v 10:00 | Jitinka |  Písně
Tuhle písničku mám moc, moc a moc ráda.. připomíná mi hodně smutnýho, ale i hodně veselýho..
Je moje nejoblíbenější od Royksoppu...

.. text je takový... tajemný.. a mluví mi z duše a klip.. ten je.. fascinující, je v něm.. příběh, i když ho na první pohled nemusíte zaznamenat. Když jsem  ho viděla poprvé napětím jsem nedýchala.. :P a pak jsem na něj upřeně hleděla asi stokrát..možná tisíckrát.

Možná si ještě vzpomenete, že tahle písnička byla v reklamě na O2.. ale to je celkem vedlejší. :)

Pokud bych si měla vybrat písničku, která je pro mě nejkrásnější z těch, které označuju za mé oblíbené ( a že jich je fakt kupa), tak bych vybrala tuto.. už proto, že jsem ji poslouchala opravdu značný kus svého života... a tak se mě hodně dotýká..

I don`t know what more to ask for (nevím, co více mám žádat)
I was given just one wish.. (měla jsem jen jedno přání)
.. a to je sakra pravda... jako kdyby tahle písnička byla napsána pro mě.. o mně.. :)



You´ve got secrets too..


Překlad:

To jsem byla já,na té silnici
Ale ty jsi mě nemohl vidět
Příliš mnoho světel kolem,ale žádné poblíž

To jsem byla já,na té silnici
Pořád jsi mě nemohl vidět
A potom záblesky a výbuchy

Silnice se sbíhájí
Zmenšujeme rozestupy, ale ne dohromady
Já jsem bouře, ja jsem ten zázrak
A záblesky, přízraky
A náhlé výbuchy

Nevím co víc mám žádat
Měla jsem jen jedno přání

Je to o Tobě a Slunci
Ranní koloběh
Příběh z mé dílny
Co mám a který jsem si vytrpěla

Mám zlaté uši
Uříznu si je a napíchnu
A co dalšího je tam

Silnice se sbíhájí
Zmenšujeme rozestupy, ale stále ne dohromady
Pokuď jsem bouře, pokuď jsem ten zázrak
Budu mít záblesky, přízraky
A náhlé výbuchy

Není žádný pokoj, kam můžu jít a
Ty máš taky tajemství

Nevím co více mám žádat
Měla jsem jen jedno přání

Rozhodla jsem se..

22. července 2010 v 18:12 | Jitinka |  Pod pokličkou
že musím zapomenout na lidi, který mě nemají rádi..

.. bývalého přítele.. na něj, jeho život, jeho svět..
.. kamarády, kteří se mnou kamarádit nechtějí..

Jen nechápu... expřítel vždy odsuzoval jednoho kámoše, co mě "opustil" ze dne na den.. řečičky: já bych to nikdy neudělal.. jsou fakt teď směšný, když mě taky opustil z hodiny na hodinu......

Já bych se s nikým nerozešel po mobilu.. "chápu, net je úplně něco jinýho.."

Jak jsem mohla být tak slepá a nevidět, že každý druhý slovo je lež...

Musím zapomenout..

.. bez toho bych nemohla milovat někoho, kdo si to zaslouží.. jestli vůbec někdo takový existuje...

Upřímně... pochybuju.

Láska (vybrané citáty) - Paulo Coelho

22. července 2010 v 17:41 | Jitinka |  Citáty
Celý život jsem chápala lásku jako jakési sdílené otroctví.
Byla to lež: svobodný je jenom člověk, v jehož životě láska je.
Kdo se někomu plně oddá, kdo se cítí svobodný, miluje nejvíc.
A kdo miluje nejvíc, cítí se svobodný.
(Jedenáct minut)


Opravdová láska dokáže vzdálenosti odolat.
(Čarodějka z Portobella)


Jestli jste už někdy prožil lásku,
víte, jaké je s ní trápení.
(Brida)


Neexistuje jiný hřích než nedostatek lásky -
mějte odvahu, buďte schopni milovat,
i kdyby láska vypadala jako cosi zrádného a hrozného.
Těšte se z lásky. Těšte se z vítězství.
Jděte za příkazy svého srdce.
(Valkýry)






Lucie - Chci zas v tobě spát..

20. července 2010 v 19:17 | Jitinka |  Písně
Starý písničky jsou vždycky nakonec nejlepší..

..mersi, jó, mersi, tak opustit zoufalců ráj.. chci zas v tobě spát..



Sami se k břehům kloníme,
sami jak bezvládnej proud,
sami se proti vlnám stavíme,
sami se chcem zbavit těch pout,
sami se k břehům kloníme,
sami jak bezvládnej proud,
sami se proti vlnám stavíme...


Achjo, pořád se ptám, kde jsme udělali chybu.. že nám to nevyšlo. Vždyť nám spolu bylo dobře.. tak proč už to nejde.... ?

..postelový království za koně... nechce se mi dát..



Fine Frenzy - Almost lover

19. července 2010 v 15:40 | Jitinka |  Písně
dneska jsme se měli s bývalým vidět.. má zápis, na magistra... :´( 
Co víc k tomu dodat... skoro milenci to vždy dělají..


Tvoje špičky prstů napříč mou kůží
Palmy pohupující se ve větru
Představy

Zpíval jsi mi Španělské ukolébavky
Ten nejsladší smutek ve tvých očích
Chytrý trik
Nikdy tě nechci vidět nešťastného
Myslela jsem, že budeš chtít to stejné pro mně

Sbohem, můj skoro milenci
Sbohem, můj beznadějný sne
Snažím se na tebe nemyslet
Můžeš mě prostě nechat být?
Tak dlouhá, má smolná romance
Jsem k tobě otočená zády
Měla jsem vědět, že mi způsobíš zármutek
Skoro milenci to vždy dělají

Procházeli jsme se podél přecpané ulice
Chytil jsi mně za ruku a tancoval jsi se mnou
Představy

A když jsi odcházel, políbil jsi mně
Řekl jsi, že nikdy nezapomeneš tyto představy, ne

Nikdy tě nechci vidět nešťastného
Myslela jsem, že budeš chtít to stejné pro mně

Sbohem, můj skoro milenci
Sbohem, můj beznadějný sne
Snažím se na tebe nemyslet
Můžeš mě prostě nechat být?
Tak dlouhá, má smolná romance
Jsem k tobě otočená zády
Měla jsem vědět, že mi způsobíš zármutek
Skoro milenci to vždy dělají

Nemůžu jít k oceánu
Nemůžu jet v noci ulicí
Nemůžu se ráno probouzet
Bez tebe v mé mysli
Tak ty jsi odešel a já jsem utrápená
A vsadím se, že jsi prostě v pohodě
Udělala jsem to tak snadné,
aby jsi vešel a odešel z mého života?

Sbohem, můj skoro milenci
Sbohem, můj beznadějný sne
Snažím se na tebe nemyslet
Můžeš mě prostě nechat být?
Tak dlouhá, má smolná romance
Jsem k tobě otočená zády
Měla jsem vědět, že mi způsobíš zármutek
Skoro milenci to vždy dělají



Je mi to jedno..

19. července 2010 v 13:00 | Jitinka |  Pod pokličkou
Je mi všechno jedno..
jestli bude pršet nebo bude bouřka nebo snad slunko? Co na tom sejde..

Je mi jedno, jestli jsem tam a nebo tady.. jestli jíst nebo pít.. jestli oblečená nebo ne, jestli šťastná nebo nešťastná..

Dokonce je mi jedno, jestli půjde net nebo nepůjde..

Je mi všechno tak jedno, že by mě nic nedokázalo "probudit"..  ani i kdyby vedle mě vybouchla bomba..

Každé ráno se budím s pocitem těšení se na večer, kdy si lehnu a zavřu oči.. to jediné chci.. spát, spát, spát a doufat.. že se už neprobudím..

"Citát", již jednou publikovaný..

18. července 2010 v 19:37 | Jitinka |  Citáty
.. ale nemůžu si pomoc, musela jsem ho zaktualizovat..


Proč na Tebe zas začínám vzpomínat?? Proč mi tu najednou zas tak hrozně chybíš, proč mi chybí ta Tvoje slova útěchy, proč bych chtěla vrátit čas a být aspoň na chvilku zase s Tebou?? to přece nemůžu... jsem zamilovaná do někoho jiného... ale bojím se, že na Tebe prostě nezapomenu NIKDY... navždy budeš v mým srdci a navždy si budu přát, abych se aspoň na chvíli mohla vrátit do těch časů s Tebou... kdykoliv si na Tebe vzpomenu, okamžitě začnou téct slzy po mé tváři... ale nikdo neví, ani já sama, jestli to jsou slzy radosti za to co jsme spolu prožili, anebo slzy smutku za to, že už tu se mnou nejsi a že jsem tě ztratila... můžeš klidně sedět vedle mě, říkat mi jak mě máš rád, ale já vím, že už to nikdy nebude jako dřív... že sice si u mě, ale srdcem si na kilometry daleko...

Důvěra

18. července 2010 v 14:20 | Jitinka |  Zamyšlení
Důvěra.. co to vlastně je? Nemůžeme říct, že je to nějaký cit.. je to spíš.. neviditelná nit mezi dvěma lidmi, ať už opačného pohlaví.. nebo stejného.

Důvěra je, když se k vám přitiskne ve strachu dítě.. to je důvěra, ale jak je to u dospělých?

Už tu není ten fyzický kontakt, ale je tu ten psychický a o to víc křehčí..
Důvěra je, když víme, že se můžeme o někoho "opřít".. když mu svěříme svoje tajemství, když prostě víme, že tu je.. ať se děje cokoli...

Důvěřovala jsem... spoustě přátel... mužům..

a...vždycky přišla ta bolest..

Možná jsem důvěřovala špatným lidem. Nevím..

Komu věřit.. a komu ne??? Nevím.. nedokážu to rozlišit.. a asi už nikdy věřit nebudu..

Nikomu.

pořád si říkám..

17. července 2010 v 21:23 | Jitinka |  Pod pokličkou
jak je to v pohodě, že to celkem jde.. že je to dobrý..

Ale ne, není to  v pohodě.... zvlášť, když tě vidím na těch fotkách, jak se směješ.. spokojeně..

Ale co jinýho přeci můžu čekat..

Ne, není to v pohodě.... je mi zle, moc špatně..

Ale koho to tu zajímá, vůbec nikoho..

Páni..bude bouřka.. :P

17. července 2010 v 17:29 | Jitinka |  Pod pokličkou
To je tma jako v pytli, že? :P Aspoň tu je..

Všechna zloba je teď na nebesích.. :D

Hm.. dneska se mi zdál krásnej sen.. :)

A nepovím, nepovím.. :P

Jen.. hledám muže ze svého snu.. značka: nádherné oči..

:D :D :D



Chýbaš ma..

Svatba kámošky..

17. července 2010 v 15:55 | Jitinka |  Pod pokličkou
Dneska se mi vdala spolužačka ze střední..

Přeju jí to...  pro ni je to ale určitě zadostiučení, prostě takový malý trumf..

Vždycky jsem chtěla, abychom byly dobré kamarádky, ale nikdy se mi to nepodařilo..
Vždycky jsme byly spíše.. sokyně, i když jsem to nechtěla, ale.. donutila jsi mě..
Každá akce, každý ples bylo vždycky jen o tom, kdo z koho.. pravda, většinou jsem měla navrh já.. většinou se našel někdo s kým jsem tancovala a ona stála.

Ale tohle není o kráse, nikdy jsem nebyla taková ta hvězda večera.. jsem tichej typ stojící v koutě, ale prostě.. ten tvůj povýšeneckej postoj ke všemu a ke všem.. prostě nějak odrazoval..

Já neříkám, každá ženská je potvora a každá občas potřebuje.. ten pocit zadostiučení.. když tancujete třeba s nějakým hezkým klukem.. jeden, druhý.. a kouknutí do namyšleného obličeje své "kamarádky" skrývající závist je a přiznejme si to.. fajn.
.. ale odsud podsud.. vždycky mi to pak bylo líto, že to tak mezi námi je.. ale já to přeci nezačala a nemohla jsem za to, že známí kluci se mnou tancují... a občas i neznámí..  ale někdy jsem si přála, aby to taky bylo naopak a já se dívala na tančící kámošku s nějakým fešákem, aby ta rivalita mezi námi prostě nebyla...

No a teď jsi.. vyhrála? Možná to tak cítíš, ale já ne.. sice jsem bez přítele, zdá se, že sama a opuštěná, ale.. já se tak vůbec necítím.. Nechtěla bych se teď vůbec vdávat a možnáže bych se ani nechtěla teď vázat...


Jen cítím takovou hořkost, že jsme nikdy opravdové kamarádky nebyly.. a mohly jsme být, mohly..
Je to moje chyba? Nevím.. vím jen, že jsem o to přátelství strašně stála.. a že vím, že až tě příště potkám na plese, že mě možná skoro ani nepozdravíš, tak jako minule..

No, hlavně, že mám vaše oznámení.. to je přeci důležitý.. :(



Přesto všechno si opravdu přeju, aby v tom manželství byla co nejšťastnější.. a myslím to fakt upřímně, protože já žádnou závist opravdu necítím..

Facebook

17. července 2010 v 12:33 | Jitinka |  Téma týdne
Tak co o této síti říct... ?

Facebook, fcb, fb, ksichtknížka.. :)

Ať chcete nebo ne, fcb hýbe světem...
Ale nejlepší na tom je, že když máte nějaký věci do školy, tak se to tam dobře řeší, pak se tam taky sbírají dobře drby, no a máte prostě přehled o ostatních..

Taky je to dobrá úschovna fotek, vzpomínek.. a když máte nějakého vtipálka v přátelích, tak se nejspíš i dobře zasmějete..na druhou stranu, když tam máte nějakého ufňukaného fríkulína, tak vám fcb může zvednout i mandle.. :P

Fcb nepropaguju, ale ani nehaním.. všechno má své pro i proti.. znáte to..
Přirovnala bych to k počasí.. když je vedro, všici nadávají, že je hic.. když je zima, všichni nadávají, že je kosa, když svítí.. je to blbý slunko, když prší, kdy to slunko sakra vyleze..
Všichni prostě na počasí nadáváme, ať je jakkoli, ale bez počasí bychom neměli na co nadávat a to by byla děsná nuda..
Stejné je to s touto sociální sítí.. všichni nadáváme, jak nám to žere čas, ale stejnak tam všichni pořád jsme..

Black machine is jazz machine

15. července 2010 v 18:57 | Jitinka |  Písně
Tak tohle je song, kterej mě fakt zvedá ze židle.. opravdu krásná sambová písnička..
Užijte si ju a zatancujte si.. :P




Bez názvu II

14. července 2010 v 9:00 | Jitinka |  Moje básně
Po dlouhé době zase něco nového..


Nemám odvahu se ptát,
kam lásku chceš dát
a potichu se kát,
když žena se chce vdát.

Nech mě tady stát,
když motýl chce pil sát
a ledy leda tát.

Naději můžeš lehce zmást,
štěstí si potají krást
a šály větrem vát.

Chci básně zase psát,
lampám se potichu smát
a kaktusům nebezpečně lát...

Láska..

12. července 2010 v 19:54 | Jitinka |  Citáty

Duchovním prožitkem se především rozumí láska jako praktická zkušenost.
A v lásce žádná pravidla neplatí.
Můžeme sice studovat příručky, snažit se ovládnout své city, mít strategii chování -
ale k čemu to všechno?
Nakonec rozhodne srdce, a nám nezbude, než je poslechnout..

(U řeky Piedra jsem usedla a plakala - Paulo Coelho)




Díra v duši

12. července 2010 v 10:03 | Jitinka |  Pod pokličkou
Láska je kukla, ktorá se na motýla změní, až keď mu křídla zhorja, vie pravdu o plameni..

A já o tom plameni vím všechno...

Láska.. co je láska? Budu sprostá, ale jinak to říct nejde..
Láska je děvka..

A nejde jen o tu mezi mužem a ženou.. láska má přeci tisíc podob..


..................................

Vždycky jsem měla díru v duši, má ji tam každý.. a každý se ji snaží nějak zaplnit. A myslím, že láska je ten nejlepší způsob, jak tuhle díru zaplnit..

Kdysi tahle moje díra v duši byla malinká.. postupem času se zvětšovala.
A před půl rokem se ohromně zvětšila - opustil mě kamarád M.  
Abych ji nějak zaplnila, zamilovala jsem se do T.
Ó, nemyslím tím, že bych někoho někým chtěla nahradit. To nejde, protože tyto dvě lásky byly úplně odlišné... A i když se říká, že lidé jsou nahraditelní, tak pro mě ne..

Přesto jsem svoji díru zaplnila jinou láskou.. láskou k muži.
Byla jsem šťastná, co vám mám povídat, moje díra v duši se zaplnila a byla opravdu jen malililinkatá..

Ale jak už to v životě bývá, i tahle láska mě opustila a teď... ?

Teď v mé duši je díra obrovských rozměrů, prázdnota, která mě kdysi hodně obklopovala je zase tady..
Snažím se ji naplnit přáteli, kteří mě ještě zbyli, ale jde to špatně.. Do mé díry v duši by se toho muselo vejít hodně a stejně by tam pořád bylo místo.

Cítím se sama a jsem sama i uprostřed davu.. někdo to miluje, ale já to nenávidím..
Už nemám co ztratit.. vše, co jsem měla, jsem ztratila.. Je to moje vina? 
Nevím..


Jak se pak bát smrti, když už nezbylo skoro nic...
Víc už ztratit nemůžu, a to je na tom to děsivý...

Gilda - fueiste

11. července 2010 v 18:02 | Jitinka |  Písně
Tak tohle je taneční flashback.. :)

Kdo sledoval Divoký anděl, musí si nato zákonitě vzpomenout... :D

Dobře se na to tancuje, velmi dobře.. :)


Fuiste mi vida, fuiste mi pasión, fuiste mi sueño, mi mejor canción
todo eso fuiste, pero perdiste
Fuiste mi orgullo, fuiste mi verdad, y también fuiste mi felicidad
todo eso fuiste, pero perdiste

De repente una mañana cuando desperté
me dije todo es una mentira
Fue mi culpa enamorarme de tu inmadurez
creyendo que por mí tu cambiarías

No me queda ya más tiempo para mendigar
migajas de tu estúpido cariño
Yo me planto y digo basta, basta para mí
porque estoy desenamorada de ti

Fuiste mi vida, fuiste mi pasión, fuiste mi sueño, mi mejor canción
todo eso fuiste, pero perdiste
Fuiste mi orgullo, fuiste mi verdad, y también fuiste mi felicidad
todo eso fuiste, pero perdiste

De repente una mañana cuando desperté
me dije todo es una mentira
Fue mi culpa enamorarme de tu inmadurez
creyendo que por mí tu cambiarías

No me queda ya más tiempo para mendigar
migajas de tu estúpido cariño
Yo me planto y digo basta, basta para mí
porque estoy desenamorada de ti

Fuiste mi vida, fuiste mi pasión, fuiste mi sueño, mi mejor canción
todo eso fuiste, pero perdiste
Fuiste mi orgullo, fuiste mi verdad, y también fuiste mi felicidad
todo eso fuiste, pero perdiste

Fuiste