Z knihy Franouzská poezie nové doby - Karel Čapek
Fenikl mi pravil: Má tě rád,
že co chceš s ním můžeš udělat;
jen se ustroj, než se navrátí.
- Fenykl vždy jenom lichotí!
Slituj se Bůh nad mou duší!
Chudobky mi řekly: Jak jsi, bloud,
na slovo mu mohla spolehnout?
Jeho srdce lásky necítí.
- Chudobky, je pozdě raditi!
Slituj se Bůh nad mou duší!
Šalvěje mi řekly: Nečekej,
v jiné náruči jsem našel jej.
- Šalvěj, smutná šalvěj, tebe si
věnečkem chci vplésti ve vlasy...
Slituj se Bůh nad mou duší!