Tento den je připomínkou smrti Ježíše Krista na kříži, a proto je prožíván ve znamení smutku, ticha a rozjímání. Velký pátek je jedním ze dnů přísného postu. To znamená, že se nejí maso a celkově by se mělo jíst střídmě. Půst se netýká dětí a starých lidí.
Na Velký pátek je výzdoba kostela chudá, bez květin a svící na oltáři. Písně se zpívají bez doprovodu varhan a zvony mlčí.
Lidová tradice vypráví o údajném otevírání pokladů ve skalách.
Poklad prý označovalo světýlko nebo kvetoucí či zářící kapradí (to prý kvete od tří do devíti hodin), popřípadě otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. Podle pověsti se na Veliký pátek otevírá i památná hora Blaník.Na Veliký pátek běžel každý ještě před východem sluncem k potoku, aby se v něm umyl. To vše kvůli údajné ochraně před nemocemi.
Poklad prý označovalo světýlko nebo kvetoucí či zářící kapradí (to prý kvete od tří do devíti hodin), popřípadě otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. Podle pověsti se na Veliký pátek otevírá i památná hora Blaník.Na Veliký pátek běžel každý ještě před východem sluncem k potoku, aby se v něm umyl. To vše kvůli údajné ochraně před nemocemi.