Báseň je z knížky, kterou jsem dostala k narozeninám od přítele :), a jmenuje se Francouzská poezie nové doby od Karla Čapka. A protože jsou moc krásný, tak jich tu asi uvidíte časem víc. :)
Semper eadem
(lat. Stále táž)
"Kde vzniká," děla jste, "ta vaše divná trýzeň,
jež stoupá jako moře v černém úskalí?"
- Když naše srdce jednou skončilo svou sklizeň,
pak žít je zlo! Toť taj, jejž všichni poznali,
to prostičký je žal, je zcela bez záhady,
a jako vaši radost každý vidí jej.
Ó krásko všetečná, dál nepátrejte tady,
a byť byl sladký hlas váš, mlčte nejraděj!
Ó mlčte, nevědomá! duše zkouzlená!
rty s dětským úsměvem! Nad Život hedvábná
Smrt na nás pouta má a těmi víže nás.
Ó nechte, nechte L Ž Í se moje srdce opít
a jako v krásném snu se v očích vašich stopit
a dlouze zadřímnout ve stínu vašich řas!