Neříkej, že chceš dát, ale dej! Naděje nikdy neuspokojí.

Básnické okno

10. října 2009 v 19:49 | Jitinka |  Moje básně
Mám básnické okno...
asi zamrzlo, páč nejde otevřít.
Kdyby to šlo,
pustila bych to všechno k nebi
nebo snad níž k peklu?
Mám básnické okno.
A ani rozbít nejde,
je tvrzený.

A kdo za to může?


CHLAPI.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mischel mischel | 15. října 2009 v 21:56 | Reagovat

:DD Dlouho jsem tu nebyla, ale tahle básnička má perfektní pointu :)

2 Mario Mario | 17. května 2010 v 4:35 | Reagovat

Hustý:) potíž je ovšem v tom, že se ti nikdy neotevřely básnický dveře:) ale nic ve zlým... na druho stranu jsem se konečně dozvěděl, k čemu to  ženy mají... to... dyť víš co, pod kalhotkama:) prej by se s nima jinak nikdo nebavil:)

3 Jitinka Jitinka | 22. května 2010 v 18:26 | Reagovat

Drahý Matio.
Básnické okno či dveře má každý.. i když to třeba neumí.
Neříkám, že jsem nějaká básnířka,copak to píši do nějaké soutěže? Tohle je můj blog a můžu si tu psat kdejaký kraviny, ať se Ti to líbí nebo ne. Navíc moje básničky mají jiný účel. Většina plní funkci spíše vzkazů pro dané osoby.. takže jestli jsou dobré nebo ne, je hodně vedlejší.
Nechápu tvou narážku o ženských kalhotkách. Urážej si jinde, zvlášť když to s mojí básní nemá co společného..
A pokud to měla být narážka na mě.. tak nechápu, jakým právem soudíš, vždyť mě vůbec neznáš, velký a dokonalý básníku!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama