Neříkej, že chceš dát, ale dej! Naděje nikdy neuspokojí.

Reálný sen

4. srpna 2009 v 10:35 | Jitinka |  Moje básně

Už je to dávno,
co se to stalo.
Už je to dávno,
co mě to vzalo.
Ale teď,
jsem zas zpět...

Ta noc,
jenž svítily hvězdy,
ta noc,
kdy sešli jsme z cesty.
Jen na krátkou dobu,
kdy přátelství upadlo do hrobu..

...

Jemně mě objímáš,
a krásně mi povídáš...
O tom, jak rád mě máš...

A tlukot Tvého srdce,
zní tolik, tolik sladce...
A pak ještě dlouho voním Tebou,
a chci být tak moc s Tebou...

A pak přichází to hořké..
Chci být sám,
přátelství, to je to jediné,
co ti dám..

...

Ne, byl to sen,
co se mi zdává jen..

....

Nikdy však na něj nezapomenu...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama