Neříkej, že chceš dát, ale dej! Naděje nikdy neuspokojí.

Paul Verlaine - Píseň podzimní

4. srpna 2009 v 18:17 | Jitinka |  Básně
Překlad od Vladimíra Holana

Sám sklon a ston,
svých viol tón,
podzim roní,
a duši mou,
rve touhou mdlou
monotónní.

Skláním se níž
a blednu když
chvíle zazní.
Vzpomenuv dnů,
propadlých snu,
pláču v bázni.

A odcházím
ve vichru zim,
který svistem
žene mne z chvil,
jako bych byl
suchým listem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama