Neříkej, že chceš dát, ale dej! Naděje nikdy neuspokojí.

Domov

4. srpna 2009 v 10:40 | Jitinka |  Moje básně
Domeček z karet,
hrad z písku,
domov ve věži.

Pocit pohody..
ale bez svobody?

Nedobytná pevnost,
vězeňská cela,
žalář... nejtemnější.

Sweet home, sweet...
ale chci tu vůbec být?

Svobodu za okny sleduji,
plány spřádám,
stíny své měsíci dávám.

Pokojem tišše zní,
úplné zatmění...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama